Pochod smrti

Přepis dopisu od Adolfa Vešty Josefu Vorlovi

Vorel Josef                                                                      Ve Stříbře dne 28.9. 1976

ředitel muzea, Kralovice

Milý příteli!

je pro mně velikou ctí, abych Tě mohl odpovědět na Tvůj dopis, který mně velice potěšil. Přijmi ode mne srdečný pozdrav.

Ohledně pochodu smrti, o kterém píšeš, jsem navštívil několik žijících starousedlíků a když jsem shromáždil všechny jejich poznatky, mohu Tě sdělit některé podrobnosti.

Pochod smrti, který měl projít - transport 27.dubnem Krasikovem, šel sice v počtu asi 300 osob a šel 27. dubnem v ranních hodinách na Kokašice-Strahov, kde byla 27. dubna moje švagrová Amalie Veštová u její maminky, ale nemůže se přesně upamatovat počet lidí, šli asi kolem 10. hodin na Horní Kozolupy, kde se zastavili na rozcestí do Cebiva. Šli pomalu, ale cestou u kapličky zůstalo ležet 3 lidi, byli to muži, kteří zemřeli u kapličky v Očíně, která je u silnice a byli hned pochováni na hřbitově v Horních Kozolupech.

Jednání doprovázejících členů SS bylo prý vlídné, netloukli vězně. Šli ale pomalu na Stříbro. Napřed šli na Cebiv, kde přenocovali ve statkové stodole, na statku jim byla uvařena bramborová polévka v kotli na ohřívání vody a jedli k tomu brambory na loupačku. Nikdo nezemřel.

28.dubna šli přes Kšice, kde jim lidi dávali otevřeně chleba a polévku, bez odporu doprovodu SS. Podle sdělení pana Patky z Kšic, který je dnes v NSR a byl letošního roku na návštěvě, nám řekl, že přemluvili doprovod SS, kteří je opustili a šli na západ. Transport šel po skupinách směrem na Stříbro.

Jedna skupina asi 150 osob prošla Rozněvicemi dne 30. dubna již v ranních hodinách, měli slabý doprovod SS a šli směrem do lesa ke Krukanicům, kde leželi v lese a vařili jim polévku na statku Krukanice. Po nasnídání šli směrem na Stříbro, resp. na Trpisty. Cestou zemřelo na katastru obce Krukanic a Pernarce celkem 10 osob, které jsou pochovány na hřbitově v Pernarci, neví se národnost, ani totožnost. Potom šli na Trpísty, kde opět 5 lidí zemřelo a obec je pochovala na hřbitově v Erpužicích, ale v Erpužicích již nebyl doprovod SS a hlídky je opustili a šli na Gestapo do Stříbra, kde podle zjištění Dr. Friedla náměstka Landratu jim byly vystaveny nové Kennkarty, ale seznam byl spálen.

Dr. Friedl toto sdělil komisi na Landratu ve Stříbře - na okresním hejtmanství, které bylo v 21. hodin převzato dne 5.května 1945 českým okresním národním výborem. Přejímal jsem od Dr. Friedla osobně tuto zprávu. Mluvil pravdu, protože nám řekl ještě některé podrobnosti o ničení spisů na Landratu ve Stříbře. Dr. Friedl byl bývalý zaměstnanec okresního hejtmanství ve Stříbře.

Příchod vězňů z koncentráků do Stříra 30. dubna se již nikdo nevšímal, protože ve 12. hodin byl ve Stříbře zvonem Vondra vyhlášen generální útok tankový americkou armádou. Bylo slyšet ze všech směrů od západů silný hřmot.

Vojáci, členové SS, se klidili a nikdo se nikoho nevšímal.

Podle sdělení Dr. Friedla bylo vystaveno celkem kolem 150 takových průkazů, ale seznam nevěděl. Řekl nám mimo jiné, že bývalý landrat a velitel gestapa také měli nové průkazy totožnosti, s kterými opustili v květnu 1945 Stříbro směrem na západ.

Pokud se týká Bezemína, neprošel tamtudy žádný transport, protože Bezemín leží od silnice asi 1 km a není vidět od silnice. Ale podařilo se mně zjistit, že jeden sedlák zabil jednu dívku Chrvatské národnosti, která u něho pracovala z toho důvodu, že mu vyhrožovala odplatou za špatné zacházení a zahrabal jí v hliništi v Bezemíně. Tento sedlák byl postaven před lidový soud.

Chtěl bych ještě dodat, že zde žije hodně lidí z Cebiva a Bezemína v Plzni, jsou to manželky bývalých zaměstnanců ČSD, kteří mně sdělili, že Bezemínem žádný transport neprošel a také nikdo nezemřel ani v Cebivi, ani v Bezemíně.

Nemohl jsem Tě dříve odpovědět, protože jsem to neměl srovnané.

Snad Tě to poslouží a jsem vždy ochoten Tě podat další zprávy, pokud by Tě posloužila.

Přijmi ode mně srdečný pozdrav!

Tvůj

Adolf Vešta

rostlinolékař

Stříbro