Obec Pernarec
Pernarec 62, 330 36 Pernarec
PernarecOficiální stránky Obce
V okolí se nachází několik zajímavých míst a památek, které si jistě zaslouží zmínku na našich stránkách. Přes obec Pernarec vede zeleně značená turistická trasa Plzeň-Toužim.
Poprvé se o hradišti zmínili L. Franz a C. Streitová r. 1933, když při stavbě školy objevili keramické střepy. V roce 1935 L. Bittner datoval hradiště do 10.–13. století podle keramiky nalezené při výkopu vodovodu. D. Baštová a J. Bašta provedli v letech 1982–83 povrchový průzkum a kromě raně středověkých střepů našli i keramiku z pozdní doby bronzové. Dodnes není jasné, ke které fázi osídlení lokality patří pozůstatky opevnění. Dominantou je kostel sv. Barbory. V blízkosti vyhlídka do údolí.
V serpentině pod Šipínem na svahu k Úterskému potoku stojí roubená kaple. Původně zde stála malá kaplička, ke které poutníci přinášeli bohaté milodary. Vedle ní se nalézá pramen, tzv. Svatá studánka. Její vody se užívalo k léčení nemocných očí. R.1892 postavil na jejím místě kníže Konstantin z Löwensteinu novou roubenou kapli. Prostou stavbu sroubenou z mohutných klád kryje šindelová střecha se zvoničkou. Po stranách kapličky jsou roubené budky chránící prameny. V kapli jsou uschovány dvě berly, které tam zanechal poutník osvobozený od bolestí
První zmínka o poplužním Dvoru Gutštejn pochází z roku 1549, kdy byl prodán Hanušovi Elpognárovi (někdy též Elbognerovi) z Dolního Šenfeldu, který jej spolu s tehdy již zříceninou hradu Gutštejn a přilehlými polnostmi připojil k panství Bezdružickému. Za jeho synů Jana a Kašpara bylo zadlužené panství zemskými úředníky prodáno za 16 tis. kop grošů Jáchymovi ze Švamberka. Po něm přešlo panství na jeho syna Jana. Po jeho smrti v roce 1615 přešlo panství na syny jeho bratra Jiřího Petra. Od roku 1624 panství přešlo již jen na jedno z nich – na Jana Bedřicha ze Švamberka. Sommer uvádí, že za jeho držení byl hrad Gutštejn i s přilehlým dvorem vypálen švédskými vojsky (buď v roce 1639, ale pravděpodobněji až v roce 1646, kdy byly vypáleny i město a zámek v Bezdružicích). Po jeho smrti, v roce 1659, přechází zámek na jeho manželku Marii Magdalénu ze Švamberka, rozené z Donína, po níž v roce 1669 přechází panství na Jana Kryštofa hraběte z Heissensteinu. Za něho vypuklo v Čechách velké selské povstání, které bylo v roce 1680 vojskem obleženo a na Ovčím vrchu u Bezdružic poraženo. Po jeho smrti v roce 1693 bylo panství rozděleno mezi jeho tři dcery, přičemž Dvůr Gutštejn připadl Marii Alžbětě. Její držení mělo však krátkého trvání, neboť dvůr přechází v roce 1696 na Marii Kateřinu z Roggendorfu, rozené z Heissensteinu, která jej hned v roce 1697 prodává Jiřímu Jindřichovi svobodnému pánu Stadionovi. Od něhož jej v roce 1707 kupuje Gertrůda kněžna z Berlepšů. Od jejího nástupce, Petra Filipa z Berlepšů, v roce 1712 kupuje celé panství Bezdružické Max Karel kníže z Löwenstein-Wertheimu, v jehož původem cizím rodu zůstává celé panství po více než dvě staletí. V roce 1818 zde Karel kníže z Löwensteinu zakládá oboru a pravděpodobně mezi lety 1820–1824 nechává starší hospodářskou budovu upravit na lovecký zámek.
Zajímavostí jsou dochované plány pozoruhodného honosného loveckého zámku, které vytvořil v 1. pol. 19. století pro knížete Karla z Löwensteinu francouzský architekt Francois Verly, a to vč. úpravy okolí na zámecký park. Tyto plány však nebyly nikdy realizovány.
R. 1879 byl zámek stavebně upraven a získal tak v podstatě dnešní podobu.
V roce 1937 byl Gutštejn s 630 hektarů velkou oborou a s dvorem knížetem Alois z Löwensteinu prodán Karlu Alexandru Schneferovi, tehdy prezidentu 1. všeobecné pojišťovny ve Vídni. R. 1938 byla obora zrušena.
Po 2. světové válce, r. 1946 byl Karlu A. Schneferovi majetek zabaven na základě Benešových dekretů a převeden do státního vlastnictví. Po r. 1945 sloužila budova zámečku potřebám státního statku, a byla dokonce i opravena. V roce 1995 byl zámek a část areálu dvora vydána v náhradní restituci a na podzim roku 2011 byl zámek prodán novým vlastníkům, kteří jej v lednu 2012 pronajali za symbolickou cenu občanskému sdružení VILICUS.
Výrazná zřícenina gotického hradu založeného počátkem 14. století s následnými pozdně gotickými přestavbami. Výrazná čtvercová věž se zakulacenými rohy.
Pánům z Gutštejna patřil celý zdejší kraj i Pernarec. Z tohoto rodu pochází i Hroznata, zakladatel Tepelského kláštera. V roce 1422 odolával obléhání husitským vojskem. Rytíři zchudli, stali se loupeživými rytíři, hrad zpustl koncem 16.století.
Hradiště leží na naučné stezce "Hradišťský vrch". Začátek trasy dlouhé více než 5 kilometrů se nachází v Konstantinových Lázních na rozcestí turistických tras u požární nádrže. Obsahuje celkem 6 zastávek a je značena zelenou turistickou značkou. Na trase je odbočka k pověstí opředené soše Panny Marie
Gotický hrad Krasíkov založen kolem 13. stol., rozšířen a opevněn v letech 1528-32. Prvním držitelem Jiří ze Skviřína purkrabí z Přimdy. R. 1644 hrad zcela vyhořel.1647 byl obsazen švédským gen. Wranglem. Po vymření rodu Švamberků přešlo dědictví na Krištofa z Heissensteina.
Dominantou kraje, je to bývalá sopka 588 m.n.m., která se tyčí nad vsí Skupeč.
Areál zámku Luhov patří mezi několik málo zámků, které byly zpřístupněny veřejnosti až po roce 1989. Všem, kteří jedou okolo, nebo tráví dovolenou na nedaleké Hracholuské přehradě, mohu jeho návštěvu jen doporučit. Zámecký areál se zámkem s kaplí Bolestné Panny Marie, tvrzištěm a renesanční sýpkou se nachází v jihozápadní části obce Luhov při příjezdové cestě od Lipna. Původně v okolí zámku stávalo velké množství soch, z těch se však často nedochovaly ani podstavce. Pro veřejnost je přístupné přízemí zámku, další prostory prochází postupnou rekonstrukcí. V zámeckých interiérech je prezentována rozsáhlá sbírka historických bicyklů (soukromá sbírka agentura BEA z Rokycan) a grafiky anglického malíře Williama Hogartha. Návštěvníci si také mohou prohlédnout černou zámeckou kuchyni či renesanční sýpku, za kterou se nachází prostor zaniklého tvrziště. Vstupné je dobrovolné.
V zámeckém statku „Újezd nade Mží" se nalézá tzv. Farmářova stezka nebo-li Zoostezka domácích zvířat. Můžeme tu spatřit pštrosy, pávy, holuby, husy, kachny, koně, poníky, kozy, ovce, prasata, křepelky a dokonce i lamu a dvouhrbého velblouda. V chaloupce je umístěna expozice Jak se dříve žilo.
Naprosto jedinečné zříceniny hradu se nalézají v kouzelném prostředí nedaleko vodní nádrže u Kozolup. K hradu se dá dostat pouze od vesnice Plešnice, přes řeku Mži je pod hradem lávka (jde tudy červená a zelená turistická značka).
Přehrada Hracholusky stojí na řece Mži přibližně 20 km západně nad Plzní. Přehrada vznikla vybudováním sypané hráze v roce 1964 a zaplavením malebného údolí řeky Mže.
V oblasti nádrže je množství chat a různých rekreačních objektů a autokempů. Na hladině je čilý plavební provoz. Blízko pod přehradou je vysoko na skále na pravém břehu Mže zřícenina hradu Buben. Pozornost jistě upoutá opravený Zámecký mlýn z roku 1448 s mlýnským kolem. Okolí hráze i nádrže se hojně využívá k pěší i cykloturistice. Je zde také klub vodního lyžování a konalo se zde i mistrovství republiky.
Na původním místě dnešního zámku stávala středověká tvrz pánů z Gutštejna. Datuje se tak do r. 1251, kdy máme první písemné zmínky o obci. Dalšími majiteli panství byli Markvartové z Hrádku a od r. 1617 páni ze Švamberka. Roku 1729 postavil významný plzeňský architekt Jakub Auguston pro hrabata ze Sinzendorfu nynější barkoní zámek. Roku 1744 vyzdobil interiér freskami V. Schmidt z Plané.
Upravený text z cedule ZKV-ČST, 28.5. 2002
Majitelem zámku je od listopadu 2002 společnost Panství Trpísty, zámek se nachází v rekonstrukci a revitalizaci. Zámek je opět obýván, zámecké zahradnictví je znovu v provozu.
Zámecký areál je v průběhu rekonstrukce uzavřen a pod ostrahou, prohlídky jsou ovšem po dohodě telefonem nebo mailem možné. Cílem revitalizace je zpřistupnění reprezentačních prostor zámku formou návštěvnického okruhu a vrácení zámeckého areálu k původnímu využití v souvislosti kulturní krajiny.
zřícenina, nepatrné zbytky lze najít na pravém břehu Úterského potoka u Sviňomaz
Prameny: kronika obce Pernarec, hrady.cz, kudyznudy.cz, wikipedie.cz
1
Duben hojný vodou - říjen vínem.
Ženská chuť, panská láska a dubnové počasí vždy nestálé bývá.
