Obsah

Historie obce

 

Pravěké osídlení

Pernarecko bylo osídleno již v době kamenné, jak o tom svědčí četná naleziště z té doby. Na Viničním vrchu nad Málkovicemi se nachází hradiště a sídliště z doby kamenné. Toto hradiště bylo objeveno a prozkoumáno v r. 1961 pracovníky archeologie. Na jižní straně je zachovalý val, ve kterém byla nalezena keramika, střepy z keramiky, kamenné sekeromlaty a další věci, které jsou uloženy v různých muzeích.

Z doby bronzové a železné jsou prozkoumány hradiště v blízkém i vzdáleném okolí Pernarce. Jsou to hradiště a sídliště u obcí Únehle, Erpužice, Kšice, Cebiv a největší u Okrouhlého Hradiště. Pernarec však patřil klášteru a na klášterních pozemcích se nedochovaly téměř žádné památky na pohanskou dobu, neboť byly kněžími likvidovány.

 

Osídlení Slovanské

Předpokládá se, že Slované přišli do těchto končin kolem roku 600 našeho letopočtu ze západu od Českého lesa. Byl to kmen Mžanů a tento silný slovanský kmen byl v západním pohraničí osídlen od Plzně až po Přimdu, jak o tom svědčí četná naleziště z té doby mimo jiné i v blízkém okolí Pernarce: Třebobuz, Šipín, Ptačí vrch u Krasíkova, ale i na samém katastru obce. Jsou to:

1) při Úterském potoce u Horských domků je vidět několik valů s hradními příkopy. Hradiště mělo oválný tvar, je asi 400 m dlouhé a 350 m široké. V areálu hradiště byla nalezena slovanská keramika a železné předměty. Toto hradiště pochází z 8. století našeho letopočtu.

2) u Ničové. Je malé, dlouhé 150 m a široké 80 m. Toto hradiště sloužilo jako tvrz a byla tam nalezena slovanská keramika z 9. a 10.st..

3) asi 700 jižněji za cihlenou v Trpístech bylo paní Andrlíkovou z krajského muzea v Plzni objeveno slovanské hradiště

4) na Šipíně. Šipínské hradiště bylo velmi rozlehlé a bylo vlastně městem, kde se soustřeďovali řemeslníci. Byly tam nalezeny zbytky dílen hrnčířských, kovářských a sklářských. Na jihozápadní straně se nachází mohutné pohřebiště, kde byly nalezeny zbytky 800 hrobů.

Sídliště byla opevněna proti východu a to proti ústřednímu kmeni Čechů. Mezi těmito kmeny došlo kolem roku 830 – 845 k velkým výbojům. Roku 845 se nechalo 14 českých knížat z řád západních Slovanů pokřtít v Řezně, aby získali od řezenského arcibiskupa mocenskou ochranu a podporu, která jim byla poskytnuta.

Podle některých pramenů nacházela se v západním pohraničí slavná Sámova říše. Po smrti Sámově 658 – 659 unikají však úplně zprávy o Slovanech na plných 200 let. Historické doklady pro prvotní osídlení Slovanská nejsou vůbec a lze těžko určit letopočty pro jednotlivá údobí.

 

Klášter Teplá - 12.století

Další, již historické zmínky, jsou o tomto území z konce 12. a počátek 13. století. Sídlil zde kníže Hroznata – člen panovnického rodu – který r. 1193 zakládá premonstrátský klášter Teplá, jehož se stal později převorem. Při založení kláštera daroval tomuto i všechen svůj majetek - dvory a vsi. Kláštery vlastnily rozsáhlé pozemky a kolonizovaly kraje německými osídlenci. Staly se během 13. a 14. století mocnými feudály a jejich bohatství se odráželo v nákladných kostelních stavbách. Z té doby také pochází oba naše kostely, jak v Pernarci, tak ve Březí. Krukanický velkostatek byl v držení kláštera až do r. 1922.

 

Povstání sedláků na Ovčím vrchu

Obec Pernarec – nebo také Bernartice, Pernarce – se připomíná v r. 1680, kdy se pernarečtí sedláci zúčastnili povstání proti vrchnosti ve dnech 7. - 17. května  na Ovčím vrchu u Kokašic. Povstání bylo krvavě potlačeno. Vůdce Jan Muk padl a ostatní sedláci, pokud nepadli, byli krutě potrestáni. Povstání se zúčatnilo na 750 sedláků z tepelského panství. Je zajímavé, že císařské vojsko, které povstání potlačilo, vedl Kryštof Harant z Polžic - vnuk českého pána, popraveného 21.června 1621 na Staroměstském náměstí v Praze.

 

Pohlednice z r. 1908

rok 1908

 

Mlýny

Ke Krukanicům patřil vodní mlýn, který byl založen r. 1458 a byl zrušen r. 1946.  Mlýn byl napájen potokem přicházejícím od Rozněvic a Krsova.

Další mlýn se nacházel na Úterském potoce v místech dnešního rekreačního tábora. Vyhořel v r. 1870 a nebyl již obnoven.

Větrné mlýny byly zde 2. Jeden veliký stál na Viničném vrchu a pocházel ze 17. století. V roce 1710 byl zapálen bleskem a zcela vyhořel. Další větrný mlýn stál u Březí, ten rovněž vyhořel a není po něm památky.

................................................................................................

 

Prameny: Adolf Vešta: Pravěké osídlené Západních Čech

Zdeněk Wirth: Topografie okresu Stříbro

Archeologické rozhledy roč. 1952

Dějiny ČSSR – Vlastivěda I. díl z r. 1966

J. Pavlíková - Kulturní památky Západočeského kraje